Jizerská magistrála jako páteř cestovního ruchu

14 / 09 / 2012

Musíme si uvědomit, že úkolem kraje není pouze evidovat regionální zajímavosti a alibisticky je propagovat v abecedním pořadí. Je potřeba zvolit ty cíle, které mají naději uspět v soutěži atraktivity jak v celostátním tak v evropském měřítku. Na zahraničním trhu mají šanci uspět pouze projekty se silnou marketingovou podporou – objekty, které snesou přívlastky označující jedinečnost v rámci České republiky, Evropy či světa.

Pouze s marketingově dobře zpracovanými projekty má smysl vyjíždět na veletrhy, a  takovými projekty by se krajská politika cestovního ruchu měla zabývat.

Na prvním místě je podle mého názoru podpora pro kandidaturu Ještědu na seznam památek UNESCO. Další potenciál vidím v hradech a zámcích našeho kraje a v logickém napojení české strany na německou část cyklostezky Odra-Nisa. Velké možnosti nabízí rozšíření a propojení sjezdových areálů v Jizerských horách - tanvaldský Špičák a Desná, Harrachov a Rokytnice. Dobře a bez vynaložení větších finančních prostředků by se dle mého nabízel kraj rozhleden – Královka, Štěpánka, Bramberk, Černá Studnice nebo Slovanka jsou přirozenými lákadly Jizerských hor.

Dalším strategickým krokem by měla být propagace našeho kraje jako součásti Trojzemí. Společný česko-německo-polský projekt s podporou všech tří stran by jistě byl silným hráčem na evropském hřišti.   

Jako příklad snad největší ignorace využití možností, které dnes v kraji máme, musím uvést Jizerskou magistrálu. Toto největší krajské sportoviště navštíví každoročně více než 300.000 návštěvníků. Dosavadní krajská podpora tomuto sportovišti doposud spočívala pouze v deklarativních prohlášeních, projektech na papíře a symbolické finanční pomoci. Hlavní tíhu nákladů na celoroční provoz dnes nese obec Bedřichov, která je také zakladatelem o.p.s., která magistrálu spravuje. Webové stránky kraje Jizerskou magistrálu ani nenabízejí, natož aby s ní marketingově pracovaly. Místo toho máme v hlavní nabídce lanový vlek pro vodní lyžaře ve Stráži.

Jakoby říkaly - Magistrálu přece každý zná, funguje sama, tak proč se s ní zabývat?

Já říkám, že v Jizerské magistrále máme poklad, tak proč ho nevyužít?

Zde jsou silné stránky magistrály:

  • Propojení Česko-Polsko, Jizerské hory - Krkonoše
  • Celoroční využití (běžky, horská kola, turistika) pro všechny kategorie návštěvníků od rodin s dětmi až po vrcholové sportovce
  • Marketingový potenciál -  
    • Jizerská padesátka – masový závod, který má své pevné místo ve světovém poháru dálkových běhů (Worldloppet),  
    • úspěšní sportovci, kteří v této oblasti trénují a závodí. Například běžec na lyžích Standa Řezáč nebo olympijský vítěz biker Jarda Kulhavý.
  • Cíloví zákazníci –
    •  Němci, Poláci - Pro Německo a Polsko jsou Jizerské hory  jednou z prvních horských oblastí od Baltského moře.
    • Domácí klientela přijíždí ze severní poloviny Čech včetně Prahy.

Dalším a velmi podstatným úkolem krajské politiky cestovního ruchu je podporovat komunikaci a spolupráci jednotlivých subjektů v zavedených turistických destinacích v kraji. Tady je základem jednotná strategie kraje, obcí i soukromého sektoru. Cílem by mělo být přilákat do kraje návštěvníky a nabízet jim náš region komplexně.

Dobrým příkladem funkční propagace lokálních cílů nejen v českém, ale i v příhraničním regionu může být i veletrh cestovního ruchu Euroregion Tour již dvanáct let pořádaný každoročně v Jablonci nad Nisou. 

Fultextové vyhledávání
* Povinné pole

Glosy