28. říjen 2018

29 / 10 / 2018

Vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté,

sešli jsme se dnes u příležitosti státního svátku sto let od vzniku samostatné Československé republiky.

Takto významný den je určitě důvodem se zastavit, ohlédnout se a zamyslet se nad minulostí, přítomností i budoucností. Je dobrým důvodem přemýšlet o tom, kdo jsme, co chceme, odkud jsme přišli a kam směřujeme.

Před sto lety mužové října jednak obletěli celý svět, aby pro vznik našeho státu získali potřebnou podporu, jednak zde, doma v České republice, riskovali vlastní svobodu a existenci, aby podmínky pro vznik našeho státu připravili.

Základní hodnotami, které do vínku nového státu přinesli byly parlamentní demokracie, idea právního státu a orientace na západní demokracii. Dále tolerance, slušnost, humanita a spoluodpovědnost pro věci veřejné

Na těchto atributech také v uplynulých sto letech stála a stojí, a také padala a padá opravdová samostatnost naší země. Sto let vyrůstalo a vyrůstá hrdinství a statečnost v dobách nejhorších.

V našem městě a kraji máme i vlastní zkušenost, jakou zkouškou tyto atributy prošly při samotném zakládání nového státu, v období nástupu fašismu i Mnichovské zrady a při odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce.

Dnes víme, že těch sto let byla na jedné straně doba tragických zvratů, statisíců obětí válečných konfliktů, politických dramat a justičních vražd, ale na druhé straně také chvíle hrdinství, cti, lidské solidarity a vůle po vítězství nad totalitními režimy.

Známe stovky a tisíce příběhů skutečných hrdinů budování naší republiky. Od legionářů, přes vojáky, kteří bojovali na východních i západních frontách druhé světové války v boji proti nacismu, k domácím odbojářům i obětem fašistického teroru. Po válce přišli oběti poúnorového nástupu komunismu. První vlna emigrace naší inteligence. Opětovná perzekuce desetitisíců nevinných. Mrtví z let 1968-69 a druhá vlna nucené emigrace. Tisíce promarněných osudů z doby normalizace.

I dnes za samostatnost naší země pokládají své životy naši vojáci na zahraničních misích.

Stoletá historie naší země je prosycená krví statisíců vlastenců, kteří nesmí být zapomenuti. Važme si všech, kteří položili své životy na obranu naší země, bez ohledu na to kde a kdy.

Uctívejme jejich památku.

Dnes je nesvoboda naštěstí pryč. Po roce 1989 se navzdory dědictví komunistického systému podařilo, bez sociálních a ekonomických otřesů, vybudovat základy tržního hospodářství, vybudovat fungující demokratické instituce a mechanismy. S respektem k tomu procesu musíme otevřeně přiznat, že vše se doposud napravit nepodařilo, že došlo i chybám, které pociťujeme dodnes. Padesát let totalitních systémů od roku 1938 až po rok 1989 bohužel zanechalo své stopy.

I po 29 letech od sametové revoluce nám příliš nefunguje obecná vstřícnost státu vůči občanům a občanům vůči státu, garance právních jistot, vzájemná mezilidská tolerance i respektování základních morálních hodnot.

Masaryk kdysi mluvil o 50 letech klidu nutných, k zajištění demokracie v nově vzniklém Československu i k zajištění jeho bezpečnosti. Jak všichni víme, tak dlouhé klidné období, zatím naší zemi nebylo dopřáno. Je tedy otázkou pro nás, kteří jsme v aktivním věku zažili rok 1989, kolik let klidu budeme potřebovat, abychom dokončili dílo Masaryka, Štefánika, Beneše a jiných, kteří tento stát před sto lety založili. Založili ve vizi míru, svobody, demokracie, hrdosti, slušnosti a tolerance.

Věřím, že dalších padesát i sto let zvládneme přežít ve svobodě. Je na nás abychom neztratili historickou paměť, žili ohleduplné, nesobecké životy, s respektem jednoho k druhému. Buďme čeští i moravští vlastenci nejenom ve sportovních kláních a pokládání věnců, ale i vlastními činy při každodenní práci.

Budoucnost naší země máme dnes ve svých rukou, nepromarněme šanci, která je nám nabídnuta. Nebuďme líní se učit a pracovat na tom, aby právě naše generace vrátila Českou republiku po všech stránkách na to místo, kam ji kdysi dovedli její zakladatelé. Mezi nejrozvinutější země na světě, mezi státy, kde se lidem nejlépe žije.

 

Petr Beitl, primátor města

28. 10. 2018

Fultextové vyhledávání
* Povinné pole

Glosy

  • 29 / 10 / 2018

    28. říjen 2018

    Projev primátora Jablonce nad Nisou a poslance Parlamentu ČR Petra Beitla u příležitosti 100. výročí vzniku republiky. 

  • 21 / 08 / 2018

    Projev Petra Beitla k 50. výročí srpnových událostí v roce 1968

    Vážené dámy, vážení pánové,

    před padesáti lety mínus jeden den český národ ulehl ke spánku v zemi, která věřila ve svou suverenitu a ráno se probudil v totalitě. Nikdo si tenkrát, v den mínus jedna, nemyslel, že by to mohlo být možné. Přesto se to stalo a může se to stát znovu, pokud ztratíme svou historickou paměť. Pokud si z mého projevu vezmete alespoň tento fakt, nemluvím tu dnes zbytečně.

  • 04 / 05 / 2018

    Projev k 73. výročí konce 2.světové války

    Projev Petra Beitla, primátora města Jablonec nad Nisou a poslance Parlamentu ČR u Památníků obětí 2. světové války Rýnovicích 4. května 2018.