Sociální služby potřebují pomoct nejen v systémovém dofinancování

Sociální služby potřebují pomoct nejen v systémovém dofinancování

27 / 03 / 2019

Ve středu 27. března jsem vystoupil v několik hodin trvající parlamentní rozpravě o postoji vlády k problémům s financováním sociálních služeb. Níže uvádím svůj příspěvek a jsem zvědav, kdy současná vláda vyslyší požadavky poskytovatelů sociálních služeb. Situace je více než vážná, alarmující a v některých případech i na hranici udržitelnosti.

Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážení kolegové,

připojuji se k požadavkům asociace krajů a všech poskytovatelů sociálních služeb k navýšení dotace na sociální služby ve výši 2 mld. Kč.

Situace v celém odvětví sociální péče má velmi daleko k rovnováze. Financování je v permanentním záklonu, rostoucí mzdy a ceny energií nejsou doprovázeny navýšením finančních prostředků. Při schvalování rozpočtu jsou pravidelně důležité položky podseknuty a potom stát čeká co na to kraje, obce i samotní provozovatelé. Příkladem může být nařízení MPSV v roce 2019 o nárůstu mezd ve veřejné sféře o 7 %. Bohužel právě bez vyhrazených finančních prostředků.

Je v zájmu nás všech, aby tento velmi důležitý a nepostradatelný systém, skládající se ze stovek organizací, byl stabilizován jak v přítomném čase, tak do budoucna.

Proto by v této chvíli mělo být dofinancováno:

  • navýšení mezd a platů zaměstnanců v sociálních službách, které není v současné době řešeno
  • propad příjmů z evropských zdrojů v roce, kdy končí první individuální projekty na služby sociální prevence
  • spolufinancování systému decentralizace psychiatrické péče

Dalším dlouhodobým požadavkem je požadavek provozovatelů pobytových sociálních služeb na zvýšení úhradových limitů za ubytování a stravu. Pobytová zařízení využívají zejména senioři a limity, jejichž valorizace by měla být vázána na příjem seniorů, resp. starobní důchody, nebyly na rozdíl od důchodů valorizovány od roku 2014. Argumentace ministerstva, že navýšení limitů za stravovací a ubytovací služby v pobytových zařízeních by ekonomicky zatížila a ohrozila chudobou seniorské domácnosti, je zcela lichá a dokazuje nepochopení a nekompetentnost ze strany úředníků. Jedná se totiž o seniory, kteří žijí v pobytových zařízeních a nejsou chudobou ohroženi díky zákonným regulacím. (Každému klientovi takového zařízení musí po úhradě služeb zůstat min. 15% jeho příjmu a současně je chráněn i maximální roční výší doplatku na léky (1.000 Kč)

Maximální sazba stravného na den je aktuálně 170 Kč a maximální sazba za ubytování je 210 Kč. Jak už jsem řekl, pocházejí tyto sazby z roku 2014. Při rostoucích cenách mezd, energií, služeb, potravin a dalších komodit neodpovídají tyto částky realitě. Nepřímo tak dochází k diskriminaci seniorů, kteří žijí v domácnostech a nejsou žádnou regulací chráněni (stále rostoucí tržní ceny hradí ze svých valorizovaných důchodů). Požadované navýšení, by se totiž dotklo seniorů využívajících pobytové služby, kteří mají měsíční příjem vyšší než 14.823,- Kč. Ano, až od této výše penze, by si senior hradil požadované navýšení cen služeb, takříkajíc za svého důchodu.

Proti tomu musí poskytovatelé sociálních služeb hledat prostředky na úhradu rozdílu mezi úhradovým limitem a skutečností pod stále větším tlakem ve svých již tak napnutých rozpočtech. Například zařízení Zdravotně sociální služby Turnov v mém regionu bude muset, z důvodu rozdílu mezi reálnými cenami a úhradovými limity, hledat v tomto roce ve svém rozpočtu prostředky ve výši 500 tisíc korun. Pokud se týká celého odvětví poskytovatelů, je částka odhadnuta na 300 milionů korun ročně.

Dalším oprávněným požadavkem je, dle mého názoru, zrušení regulačních mechanismů úhradové vyhlášky č. 505/2006 Sb. u velké skupiny poskytovatelů sociálních služeb, kteří nejsou příjemci státních dotací. Tito poskytovatelé sociálních služeb, splňují všechny zákonné povinnosti (registrační, kvalifikační předpoklady včetně standardů kvalit sociálních služeb) a nejsou příjemci žádné veřejné podpory, využívají jen soukromé zdroje, přesto nemají možnost stanovit si úhradu za služby (především za ubytování a stravování) ve výši skutečných nákladů.

Hlavním úkolem státu v této oblasti by mělo být včas zaplatit služby, které si u organizací poskytujících sociální služby objednal a současně minimalizovat své zásahy a regulace tam, kde si jsou poskytovatelé schopni vybrat potřebné prostředky od svých klientů. Když už je ministerstvo pozadu s financováním, tak ať alespoň nehází provozovatelům klacky pod nohy.

V praxi by tak účinnou pomocí bylo zrušit úhradové limity za základní činnosti sociální služby u služeb s dotací, zrušit všechny regulační mechanismy u sociálních služeb, které nejsou příjemci státních dotací, a průběžně zvyšovat horní sazby regulací v závislosti na inflaci a na růstu starobních důchodů.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem pracovníkům v tomto odvětví, kteří tuto práci, která je za stávajících podmínek spíše posláním, neustále vykonávají.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Fultextové vyhledávání
* Povinné pole

Glosy